Umění

 

Základní uměleckou školu ve Zlíně, výtvarný obor pod vedením paní Čančíkové, navštěvuji již od roku 1998. Ohledně mé výtvarné tvorby se mě lidé často ptají na otázky, které se teď pokusím rekonstruovat:

Jaký motiv maluji nejraději?

Maluji či kreslím to, do čeho mám zrovna chuť a jakou mám náladu. Nedá se tedy říct, že se zabývám jedním motivem, spíše naopak. Mám širší spektrum témat, která střídám. Většinou střídám tvorbu podle reality a abstrakce. Jednak proto, že když se mi moc nechce přemýšlet, věnuji se realitě, protože je o hodně jednodušší “obkreslovat” to, co vizuálně vidím. Ale vůbec tím nemůžu tvrdit, že nad reálným objektem se vůbec nepřemýšlí, pouze jsem to chtěl srovnat s abstraktním motivem, kde je potřeba mít nejen velkou představivost, ale i umět dopředu uvažovat a naplánovat si k čemu chci dospět. V posledních letech koncipuji tvorbu tak, že začínám jako první realitou a poté třeba v další práci se o tuto skutečnost “opřu” a plynule přecházím do prostředí abstraktního.

Co mě motivuje k malování?

Malování mě dokáže odreagovat od všedního života jako pracovní fakultní a jiné povinností. Má to pro mě relaxující účinky. Jinak mám rád výtvarné styly jako jsou impresionismus a surrealismus,  což je i vidět na některých mých pracích, že se těmito styly inspiruji.

Jaké malířské potřeby využívám?

Myslím si, že není důležité jakým předmětem se tvoří, ale výsledným dojmem celku. Pozorovatel obrazu by se měl zaměřit na to, jaký má daný výtvor třeba pocitový charakter, dojem, co vyjadřuje atd. Malířské potřeby využívá každý podle svého vkusu, jak mu vyhovují. Já využívám pastely a tempery. Často i kombinuji tyto dvě techniky. Pro mě je to naprosto dostačující.

 Posted by on 12.10.2012